Prase

11. června 2012 v 8:15 | Svět zvířat |  Kopytníci


Prasata (suidae) patří spolu s hrochy k nepřežvýkavým sudokopytníkům. Na rozdíl od přežvýkavců namají složený, ale jednoduchý žaludek. Jejich chrup, v němž jsou dobře vyvinuty všechny typy zubů, je typickým chrupem všežravců. Prasata požírají skutečně téměř všechno: kořínky, hlízy, mladé výhonky, semena, plody, červy, měkkýše, hmyz a jeho larvy, případně i drobné obratlovce a zdechliny zvířat. V chrupu prasat vynikají zvláště špičáky, které u mnoha druhů vyčnívají z tlamy ven v podobě silných zahnutých klů. Tlama je zakončena dlouhým citlivým rypákem, zpevněným kostí a chrupavkou. Jím prasata ryjí v zemi. Vyhledávají k tomu hlavně kyprou půdu na polích nebo lesní hrabanku. Libují si ve vlhkém prostředí, zvláště v bahnitých místech s mělkou vodou.




Válejí se v blátě, což je jakýsi druh péče o tělo. Tlustá kůže prasat je většinou lysá nebo porostlá tuhými štětinami. Přes svůj neohrabaqný vzhled jsou to poměrně hbitá zvířata s bystrými smysly, z nichž vyniká zvláště sluch a čich. Prasata se poměrně rychle rozmnožují. Samice mívají ve vrhu až dvacet mláďat, která už v druhém roce životapohlavně dospívají.




Známe celkem 9 druhů divokých prasat, rozšířených po celém světě s vyjímkou Austrálie a Severní Ameriky. Jižní Ameriku obývá zvláštní skupina prasat, pekariové.
Prase divoké (Sus scrofa) obývá celou Evropu a Asii a žije též v severní Africe. Vzroslí kanci mohou dosáhnout váhy až 300 kg. jejich tělo je porostlé tuhými štětinami hnědošedé až černé barvy. Malá selata jsou podélně páskovaná. Prase divoké žije především v lesích. Je prospěšné zkypřováním lesní půdy a požíráním mnoha škůdců, například píďalek a sosnokazů. Dovede však natropit značné škody na polích. V Evropě se na mnoha místech udrželo už jen v oborách. Vnašich zemích žije dosud hojně i divoce. Prase divoké je rovněž předkem domácího prasete. V Africe žije prase bradavičnaté (Phacochoerus aethiopicus). Má velkou širokou hlavu se čtyřmi bradavičnatými výrůstky a mohutnými, obloukovitě zahnutými kly. Kůže je lysá, pouze na čele a hřbetě vyrůstá splývavá štětinovitá hříva. Prase bradavičnaté žije v křovinatých oblastech, nejraději blízko vod. Mocnými kly ryje v půdě a přetrhává kořeny. K odpočinku se ukládá do zemních úkrytů a různých velkých děr, často do nor hrabáče kapského. Při vyrušení dovede prudce a nebezpečně zaútočit.



Snad nejpodivnější ze všech prasat je babirusa celeberská (Babyrousa babyrussa). Je poměrně vysoká, celá lysá a její samci mají velmi dlohé tenké kly, které prorůstají kůži a směřují obloukovitě vzhůru, jako by to byly nějaké růžky.
 

4 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 František František | E-mail | 28. října 2012 v 9:46 | Reagovat

Velice moc perfektní a dobře uspořádané.

2 WaclawG WaclawG | E-mail | 17. ledna 2017 v 16:31 | Reagovat

Chtěli byste zvýšit návštěvnost na odagamy.blog.cz několikrát? Hledat v google: Masitsu's tricks

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama