Červen 2011

Cvrček

21. června 2011 v 8:06 | Svět zvířat |  Hmyz
Cvrčci tvoří čeleď hmyzu obsahující téměř 1000 druhů. Cvrčci mají většinou dlouhá, zužující se tykadla a zadní nohy přizpůsobené ke skákání. Pokud jsou vyvinuta křídla, leží složena na zadečku a jejich okraje jsou ohnuty na strany. "Uši" cvrčků, tyv. tympální orgány, leží na předním páru nohou. Samičky většiny mají dlouhé a štíhlé kladélko. Cvrkat dovedou jen samečci cvrčků. Cvrkavý zvuk vzniká tím, že křídla svírající ůhel asi 45 stupňů se o sebe vzájemně otírají. Na každém křídle je drsná ploška zvaná hřebínek a ztvrdlé místo zvané žebro, které se o sebe otírají. Cvrkání se zrychluje se stoupající teplotou. Tvrdí se, že někteří cvrčci jsou tak citliví na teplotu, že lze teplotu odhadnout podle frekvence jejich cvrkání. Podobně se také říká, že podle teploty lze odhadnout počet zvuků, které cvrček vydá za minutu
.
Cvrček polní / Gryllus campestris /, známý černý a hnědavý druh, je místy hojný v polích, na lukách, kolem příbytků i v zahradách. Samičky kladou do půdy štíhlá, smetanově bílá vajíčka v malých skupinkách. Vajíčka spolu nejsou slepena, jak je tomu u sarančí. Nynfy, líhnoucí se z těchto vajíček, dospívají za dva až čtyři měsíce, za tuto dobu se svlékají až dvanáctkrát. Cvrček polní se někdy tak rozmnoží, že způsobuje škody na bavlníku, rajčatech, hrachu či bobu. Cvrčci někdy také vyžírají díry do papíru či oděvů, zvláště na propocených místech.

Brkoslav

11. června 2011 v 9:29 | Svět zvířat |  Ptáci
Brkoslav severní je úhledný zpěvný pták s jemným šedočerným peřím a s chocholkou na hlavě. Letky má ozdobeny výraznou černou, žlutou a bílou kresbou a konečky ramenních letek vybíhají v tenké, jakoby voskové, ohnivě červené tyčinky. Brkoslavové žijí v několka druzích v oblastech kolem severního polárního kruhu. Obývají tajgu a tundru, kde žijí takřka po celý rok v početných hejnech, a jenom za krutých zim zalétají do končin s mírnějším podnebím. Brkoslav severní je také v našich zemích častým zimním hostem.Zastihneme ho obvykle na jeřabinách, na jalovci nebo na jiných dřevinách, na nichž zůstávají plody i v zimě. Brkoslav se neustále pilně živí. Jeho nenasytnost je pozoruhodná. Často se nacpe tak, že vypadá jako buclatá kulička peří, která sotva vzlétne. Potrava jeho zažívajícím traktem velmi rychle a takřka nestrávená vychází ven. V době hnízdění se živí hmyzem, především mouchami a komáry, jichž se v močálech tajgy a tundry líhnou miliony. Hmyzem krmí brkoslav také svá mláďata. Staví si hnízdo ve větvích, často až v samém vrcholku stromů a vystýlá je hebkou vrstvou z peří a ze sobí srsti. Snáší 4 - 6 vajec, na nichž sedí pouze samice, ale vylíhlá mláďata krmí pilně oba rodiče.

Bourovci

1. června 2011 v 7:09 | Svět zvířat |  Hmyz
Bourovci / Lasiocampidae / se někdy rozmnoží tak, že jejich housenky ožerou dohola mnoho druhů ovocných i okrasných stromů. Samičky bourovců kladou vajíčka těsně vedle sebe v prstencích obepínajících tenké větévky. V prstenci je až několik set vajíček. Housenky se z vajíček líhnou až na jaře a ihned začnou stavět své hnízdo, obvykle ve vidlici několika větviček.Tento úkryt opouštějí, rozlézající se za potravou a přitom po cestě předou hedvábná vlákna. Po skončení žíru se denně zase vracejí do hnízda zpět. Jak housenky rostou, hnízdo se neustále zvětšuje. Asi za šest týdnů jsou housenky připraveny ke kuklení. Zapřádají se do bílých zámotků, obvykle někde na kmenech stromů, na budovách i jinde. Z kukel se asi za dva týdny líhnou dospělí bourovci.