Září 2010

Žirafa

28. září 2010 v 22:48 | Svět zvířat |  Kopytníci
*
Žirafy jsou přežvýkaví savci, živící se převážně rostlinou potravou. Vyznačující se prodlouženými končetinami i krkem. Ze všech savců dosahují nejvyšší výšky. Tělo je ve srovnání s výškou kratší. Průměrná výška dosahuje od kopyt po růžka 5,80m, kohoutku měří 3,30 m. Váha u žiraf je v rozsahu od 600 do 1000 kg. Příbuzná okapi je menší, má strmý hřbet a dlouhý krk lemovaný krátkou hřívou.
Žirafa se vyznačuje charakteristickou pomalou chůzí. Je tzv. mimochodník, vždy vykročí vpřed současně oběma nohama na jedné straně. Pravá přední noha se zvedá od země těsně poté, co se zvedla pravá zadní. Tento způsob chůze umožňuje dělat delší kroky, usnadňuje jí práci svalů a zabraňuje, aby si nepletla nohy. Ujde asi 6 až 7 km za hodinu, při cvalu vyvine rychlost až 56 km/h. Udržovat rovnováhu při běhu jí pomáhá dlouhý krk.
*
Žirafy přijímají potravu více než dvanáct hodin. Nejčastěji se pasou při západu nebo východu slunce. Listy rostlin jsou v té době svinuté a snadněji se škubou. Dlouhý krk se přizpůsobil spásání vegetace ve velkých výškách a tak jim v potravní nabídce žádný jiný býložravec nekonkuruje. Potrava se skládá z mladých výhonků, křehkých listů, větévek nebo čerstvě vypučených trnů, různých druhů plodů rostoucích na stromech, popínavých nebo plazivých rostlin. Přesto dávají žirafy přednost akáciím (kapinicím), rostlin z čeledi citlivkovitých. Tento druh rostlin je výjimečný tím, že je olistěm právě v kritickém období sucha a navíc obsahují mnoho důležitých živin (15 % bílkovin oproti 6 % u travin rostoucích na zemi). Někdy nepohrdne ani vejci či mláďaty drobných pěvců, například snovačů.*
Žirafa je přežvýkavec, podobně jako jeleni či tuři. Na svou velikost přijímá poměrně málo potravy. Dospělí samci spotřebují denně přibližně 66 kg rostlin, samice jen 58 kg. Rostliny jsou nejprve rozžvýkány v ústrojí ústní dutiny, které je vybaveno 32 zuby. Řezáky a vykrojené špičáky má žirafa jenom v dolní čelisti, kde jsou rozmístěny do půlkruhu. Následně potrava natrávená v bachoru opět putuje do tlamy, kde je přežvýkána a smísena se slinami. Vlastní trávení pokračuje až ve střevech, které měří 77 m, přebytečná voda je z potravy vstřebána v tlustém střevě.
Žirafy výborně snáší sucho. Pokud je v její blízkosti zdroj vody, pije každý den. Potřebuje přes 3l na každých 100 kg živé váhy. V období sucha vydrží i několik dní bez vody. V tuto dobu žirafy omezují veškeré své aktivity. Pouze se krmí, převážně rostlinami obsahující okolo 50% vody ve svých listech. Žirafy v období sucha v podstatě kryjí z listů téměř veškerou vodu potřebnou pro metabolismus. Další adaptací na sucho je dlouhý krk a končetiny, které pomáhají snižovat tělesnou teplotu bez potřeby ji ochlazovat přes zvlhčené sliznice, kde dochází ke značným ztrátám vzácné tekutiny.
Tělesná teplota žiraf je přes den až 39 °C, v noci klesá na 35 °C. V horkém období, je rozdíl mezi denní a noční tělesnou teplotou až 10°C. Díky této rozkolísanosti tělesné teploty ušetří žirafy denně okolo 10 litrů vody