Únor 2009

Vážky

25. února 2009 v 16:31 Hmyz

Vážky, příslušníci řádu Odonata se vyskytují všude, kde jsou trvalé nádrže sladké vody. Je známo téměř 5000 druhů vážek, které dělíme na šídla a motýlice. Šídla jsou známější, protože jsou větší a rychle a obratně létají. Zadní křídla šídel jsou větší než přední, kdežto motýlice mají oba páry křídel stejně velké. Šídla mají neobyčejně velké oči, přesahující vrchol hlavy; oči motýlic, které mají poněkud zploštělou hlavu, leží jakoby na výběžcích. Šídla drží při usednutí křídla rozepjatá; motýlice skládají křídla rovnoběžně s tělem nebo šikmo vzhůru.

Motýlice i šídla kladou vajíčka do vody nebo do její blízkosti. Některé druhy se snášejí k hladině vody, ponoří konec zadečku do vody a vypouštějí vajíčka. Nymfy některých druhů se zahrabávají do písku na dně rybníků; jiné lezou mezi rostlinstvem. Svůj dlouhý, složený pysk mohou nymfy rychle vymrštit a uchopit kořist drápkovitými výběžky na jeho konci. V klidu je spodní pysk uložen naspodu hlavy. Nymfy vážek mají také sérii žaber,uloženou v dutině rozšířeného konce zažívajícího ústrojí. Dýchají tak, že čerpají vodu do této komory a opět ji vypuzují. Prudkým vypuzením vody z této dutiny se mohou také rychle pohybovat.Většina nymf vážek žije ve vodě celý rok a několik druhů zůstává ve stadiu nymfy dva až tři roky. Když nymfa doroste a je připravena přeměnit se v dospělce, vyleze z vody, obyčejně na rostlinu nebo kámen a prodělá poslední svlékání. Na rostlinách na břehu rybníka najdeme často svlečené kožky nymf vážek.
Nymfy i dospělci vážek jsou dravci. Nymfy se obvykle živí drobnými živičichy, ale větší druhy napadají i malé rybky a někdy se stávají i škůdci v rybích líhních. Dospělci loví kořist - většinou komáry, mouchy a jiný drobný hmyz v letu nad vodou. Vážky jsou většinou milovníci slunečního světla, jsou však i druhy létající v noci.

Varan

15. února 2009 v 8:27 Plazi


Varani jsou obři mezi ještěrkami. Varan obrovský, žijící na ostrově Komodov Indonésii, dosahuje délky 3 ma váhy 135 kg. Varani se vyskytují jen ve Starém světě a polovina dnešních druhů žije v Indoněsii; v Africe se vyskytují jen tři druhy.
Všichni varani jsou si velmi podobní. Mají těžké tělo, silné nohy a dlouhý ocas. Jejich krk je dost dlouhý a hlava je dlouhá a plochá. Varani kmitají svým dlouhým vidličnatým jazykem podobně jako hadi. Jazyk nasbírá částečky pachu a předá je zvláštnímu chuťovému ústrojí na patře tlamy. To umožňuje varanům sledovat pachové stopy.
Varani žijí v pouštích i bujných džunglích. Něktří žijí v zemních chodbách, jiní na stromech. Něktří žijíí poblíž sladké vody, jiní poblíž moře. Všichni varani umějí dobře plavat a plavou často. Snědí každého živočicha, kterého dokáží chytit a přemoci. Když se varan blíží ke kořisti, stáhne hlavu dozadu tím, že zakřiví krk a pak ji vymrští dopředu jako útočí had. Varani, kteří mají silné drtivé zuby, živí se hlemýždi a kraby. Varan nilský žere krokodýlí vejce, která vyhrabává z hnízd. Svá vlastní vejce klade do hnízd všekazů. Chycený varan kouše, ale rychle se ochočí a dobře se chová v zajetí.

Vačice

11. února 2009 v 19:05 Savci
Vačice tvoří poměrně početnou skupinu vačnatých savců, kteří na rozdíl od ostatních vačnatců nežijí v Austrálii, ale v Americe. Jak svědčí nálezy vymřelých zvířat, byly vačice kdysi bohatě rozvinutou skupinu, neobstály však v konkurenci s dokonalejšími placentárními savci a proto jsou dnes na ústupu. Dosahují velikosti myši až kočky, mají krátké pětiprsté končetiny, dlouhý, většinou lysý ocas a protáhlou tlamu s velkým počtem ostrých zoubků. Vak na břiše je u většiny druhů dobře vyvinut, pouze u některých vačic z něho zbyly jen dva malé záhyby kůže. Mláďata se rodí velmi malá, nedokonale vyvinutá stejně jako u ostatních vačnatců.

Vačice jsou vesměs noční zvířata, která obývají hlavně lesnaté a křovinaté kraje nejčastěji poblíž vod. Většinou dobře šplhají po stromech. Živí se převážně smíšenou potravou, různými plody, červy, hmyzem i drobnými ptáky a savci. Samy jsou často kořistí šelem a také původní obyvatelé Ameriky si rádi pochutnávají na jejich mase. Kromě toho se vačice loví pro jemnou kožešinu. V nebezpečí vačice předstírá, že je mrtvá; toto jednání je sice známé u mnoha bezobratlých nebo u některých olazů a ptáků, ale u savců je značně neobvyklé.

Nejznámějším druhem je vačice opossum, která se svým vzhledem podobá velké kryse. Měří bez ocasu až půl metru. Má šedavou srst, protáhlýčenich zakončený růžovým nosem a dlouhý, jemně šupinatý ocas. Ocasem si pomáhá při šplhání. Chytá se jím za větve stromů a dovede se za něj i zavěsit.

Úhoř

6. února 2009 v 23:53 Ryby


Úhoři jsou ryby hadovitého těla. Mají čelisti s malými ostrými zuby a nemají břišní ploutve. Někdy nemají oddělenou hřbetní a ocasní ploutev a jejich ploutve jsou měkké a bez trnů.
Zajímavá je cesta, kterou podnikají sladkovodní úhoři z Evropy i Ameriky do Sargasového moře v Atlantském oceánu,kde kladou jikry.
Úhoř mořský vyskytující se někdy v hloubkách až 180 metrů a patří k největším mořským úhořovitým rybám. Někteří mořští úhoři dorůstají délky až 2,5 m a váží až 11 kg.

Jsou hojní v Atlantském oceánu a ve většině ostatních moří. Jako jiní úhoři má i úhoř mořský velkou sílu a ostré zuby. Chycený mořský úhoř je téměř nezvládnutelný.

Ještě záludnější než úhoř mořský jsou různé murény, vyskytující se v tropických mořích. Jeden druh murény, žijící v Tichém oceánu dosahuje až 3 m. S murénami se často setkají potápěči, kteří zkoumají korálové útesy, v nichž murény žijí.

Tito úhoři leží schováni v jeskyňkách či štěrbinách nebo obtočeni kolem korálů a číhají, až se k nim přiblíží jejich kořist. Někdy číhají s pootevřenou tlamou a mnohé murény vlastně ani nemohou tlamu úpně zavřít. většina úhořů plave hadovitým pohybem. Jiné druhy používají ostrého rohovitého konce ocasu a zahrabávají se ocasem napřed do písku nebo do bahna s úžasnou rychlostí. Jenom hlava pak vyčnívá ven.