Duben 2008

Rosomák

21. dubna 2008 v 8:38 Šelmy
Rosomák je největší lasicovitou šelmou. Dosahuje i s ocasem délky přes jeden metr a váží až 30 kg. Má poměrně dlouhou srst šedohnědé barvy se světlými skvrnami na hlavě a na bocích a krátký huňatý ocas. Působí dojmem neohrabaného zvířete, ale pohybuje se hbitě a vytrvale. Dovedně šplhá po stromech a velmi dobře plave. Poměrně lehce se pohybuje i na sněhu. Má obrovskou sílu v nohách a mocný chrup. Zdolá proto i velké savce, srnce, jeleny, soby nebo dokonce i losy jimž se vrhá na krk z větví stromů nebo je přepadá, když v uvázli v hlubokém sněhu. O rosomákovi je známo, že často odežene od kořisti medvěda nebo pumu. Hlavní potravou rosomáka jsou však drobní obratlovci, zvlášť hlodavci a králíci, také však kuny, lišky. tetřevi, ptačí vejce a ryby. Příležitostně se živí též různými plody. Často se dobývá do lidských obydlí, kde plení zásoby a napadá domácí zvířata.

Ropušník

5. dubna 2008 v 13:11 Plazi
Ropušníci jsou ještěrky z čeledi leguánů a jsou rozšířeni po celé západní části Severní Aneriky, na jih až do Mexika. Některé druhy jsou velmi hojné, jiné jsou nesmírně vzácné. Ocas některých drobných druhů je zmenšen na pouhý hrbolek. Někteří ropušníci kladou vejce, jiní rodí živá mláďata. Jejich rohy, které jsou u různých druhů typicky seřazené, vypadají hrozivě, ale nemají však v boji žádný význam. Některé druhy ropušníků nadouvají tělo, jsou-li podrážděny nebo vyrušeny, jiné druhy se zplošťují. Ropušníci snadno zkrotnou a jsou s oblibou chováni v zajetí.

Ptakopysk

5. dubna 2008 v 13:01 Savci
Ptakopysk podivný je vejcorodý savec žijící v Austrálii a v Tasmánii. Je dlouhý asi 60 cm, má široký zobák podobný kachnímu, zploštělý ocas a na nohou plovací blány. Je dokonale přizpůsoben životu na vodě. Citlivým zobákem procezuje bahno na dně vod a sbírá červy, korýše, měkkýše a vodní hmyz. Vyhrabává do břehů až 20 metrů dlouhé nory, na jejich konci si staví hnízdní komůrku, kterou vystýlá rostlinami. Tam klade samice jedno až tři okrouhlá vejce s kožovitou blánou, velké necelé 2 cm. Z vajec se líhnou slepá a holá mláďata, kterým až po čtarech měsících naroste hustý kožíšek. Teprve pak, velká asi 35 cm opouštějí hnízdo a následují matku do vody. Ptakopysk je jedním z mála " jedovatých" savců. Jedovatá tekutina vytéká ze zvláštní žlázy na nohách dutými zahnutými ostruhami, které jsou zbraněmi samců. Ptakopysk je přísně chráněnou přírodní památkou. Jeho chov v zoologických zahradách je velmi obtížný.