Leden 2008

Orel

24. ledna 2008 v 16:35 Ptáci
Orli jsou velcí dravci, kteří se stali symbolem síly a vznešenosti nejen přírodním lidem, ale i civilizovaným národům. Nejznámější z nich je orel skalní. Původně žil na celém území jak v nížinách, tak i na horách, dnes se však udržel většinou už jen v nepřístupných horských oblastech nebo ve zbytcích rozsáhlých lesů. V mnoha zemích a také u nás je chráněn jako vzácná přírodní památka. Pohled na kroužení a vzdušné hry orlů je nezapomenutelným zážitkem. Nízkým letem překvapuje orel svou kořist, jíž jsou v horách nejčastěji svišti a v nížinách sysli a zajíci. Troufne si i na lišku a asijští sokolníci vycvičí orly dokonce i k lovu na sajgy a vlky. Jiný z velkých orlů, orel bělohlavý je ještě o něco mohutnější než orel skalní, od něhož se lza letu liší kratším ocasem klínovitého tvaru, který je u starých ptáků zbarvený bíle. Loví především ryby plující těsně pod hladinou, také vodní ptáky. Pralesy Jižní Ameriky obývá harpyje, která je postrachem opic. Kromě nich loví také lenochody a velké stromové ptáky, především papoušky.

Orangutan

24. ledna 2008 v 16:14 Savci
Orangutan je ze všech lidoopů nejméně spřízněn s člověkem. Je to stromová forma s nápadně dlouhými předními končetinami a s dlouhou rezavou srstí. Jsou velcí až 180 cm. Přestože jsou zákonem chráněni, stále jich ubývá a zdá se, že jsou odsouzeni vyhynout. Žijí v malých rodinných skupinkách a staří samci jsou většinou samotáři. Zdržují se výhradně v korunách stromů a na zem sestupují jen vyjímečně. Díky širokým ramenům a mohutnému rozpětí paží se hravě přenášejí z větve na větev, jako by pomalu plavali. Živí se převážně plody, listím a kůrou stromů, také však drobnými živočichy, ptačimi vejci a jinou příležitostnou potravou.

Okapi

24. ledna 2008 v 16:01 Kopytníci
Okapi pruhovaná je blízce příbuzná žirafě , je však mnohem menší. V ramenou je vysoká asi 160 cm a dosahuje celkové výšky přes 2 m. Uši jsou velmi dlouhé a široké. Okapi má nápadně dlouhý jazyk a pohyblivé pysky, sloužící k trhání listí ze stromů a keřů. Potravu zbírá v noci. Je to plaché zvíře, které žije zcela nenápadně samotářsky nebo v párech v rozsáhlých pralesích povodí Konga ve střední Africe. Okapi byla objevena teprve počátkem 19. století, ale konžští pygmejové ji znali už dlouho předtím. Je chována v některých zoologických zahradách a dokonce se v zajetí i rozmnořuje. O jejím životě v přírodě však mnoho nevíme.

Nosorožec

24. ledna 2008 v 15:50 Kopytníci
Nosorožci jsou mohutní savci starobylého zjevu. Jejich tělo pokrývá tuhá, téměř lysá kůže. Pouze mláďata mají řídkou srst. Na nose mají jeden nebo dva rohy. Nejsou to ovšem skutečné rohy s kostěným základem, ale jen přeměněná kůže a srst. Zrak nosorožců je velmi slabý. Řídí se hlavně sluchem a čichem. Inteligencí nijak nevynikají. Jsou výlučnými býložravci, kteří buď spásají přízemní byliny nebo ožírají listí a větvičky keřů a stromů. V Africe žije celkem početně nosorožec dvourohý , nejznámější ze všech nosorožců. Má dva dlouhé rohy, z nichž přední, delší, může měřit téměř metr a je namířemšikmo dopředu. Rohem vyhrabávají kořínky různých rostlin a používají jej též jako zbraně. Právě pro tento roh však byli člověkem pronásledováni a ve velkém vybíjeni, neboť orientální mastičkáři přisuzovali prášku z rozemletých rohů zázračné léčivé účinky.

Netopýr

21. ledna 2008 v 23:08 Savci
Netopýři jsou jedinými savci, kteří aktivně létají. Jejich křídla tvoří tenká kožovitá blána, napjatá mezi prodlouženými prsty předních končetin a upínající se vzadu až na nohy a ocas. Jsou to noční zvířata. Mají nedokonalý zrak, zato sluch je schopen přijímat ultrazvuky. Tím, že vysílají ultrazvukové signály a opět zachycují jejich odraz od okolí, orientují se netopýři spolechlivě i v naprosté tmě. Každé samici se rodí obvykle jen jediné mládě do roka, pouze u rodu Lasiurus jsou pravidlem dvojčata.
Upíři z rodu Desmodus a Diphylla, žijící na jihu Spojených států, se živí krví velkých savců, především hovězího dobytka. Ostrými řezáky prokousnou v kůži malou ranku a tlustým jazykem a zvláštním žlábkem na spodním pysku sají prýštící krev.

Mravenec

19. ledna 2008 v 22:48 Hmyz
Mravenci jsou pospolitě žijící hmyz. Jejich hnízda tzv. mraveniště obsahují někdy jen několik tuctů jedinců, jindy pak až několik tisíc.Mravenci obývají nejrůznější prostředí od pouště po dešťové pralesy a od Arktidy až po tropy. Všichni mravenci mají kolenovitě zalomená tykadla a hrbolek nebo trn na štíhlé stopce spojující hruď a zadeček.
Bodaví mravenci způsobují svého žihadla pálivou bolest. Jsou zprávy, že svým bodnutím usmrtí ptačí holátka i jiné drobné živočichy. Stěhovaví mravenci, žijí většinou v tropech, si nestavějí trvalá hnízda a jejich matky nemají křídla. Krátce předtím, než se zadeček jejich matky naplní vajíčky, usadí se stěhovaví mravenci v určité oblasti a během jednoho týdne naklade matka několik tisíc vajíček. Mravenci otrokáři přepadjí hnízda jiných a odnášejí jejich kukly. Některé kukly sežerou, ale z jiných nechají vylíhnout dělnice, které se stávají jejich "otrokyněmi".

Motýl

19. ledna 2008 v 22:29 Hmyz
Motýli tvoří jeden z největších hmyzích řádů, který obsahuje více než 100 tisíc druhů. Motýli mají dva páry křídel, která jsou pokryta překrývajícími se šupinami, jež se otírají jako barevný prášek, vezmeme-li motýla do ruky. I tělo a nohy motýlů jsou pokryty drobnými šupinkami. Motýli mají v dospělosti savé ústní ústroje a živí se hlavně nektarem.
Motýli prodělávají dokonalou proměnu ( vajíčko, larva, kukla, dospělec ). Samičky obvykle přilepují vajíčka na rostliny, jimiž se později živí larvy, některé druhy však kladou vajíčka zcela libovolně. Larvy většiny motýlů se nazývají housenky. Mají typický válcovitý tvar a jeden pár nohou na každém ze tří hrudních částí.

Medvěd

19. ledna 2008 v 22:07 Šelmy
Medvědi jsou velcí savci, kteří došlapují na zem celým chodidlem. Živí se nejen živočišnou potravou jako většina ostatních šelem, ale též rostlinami. Jednou do roka se jim rodí mláďata, jedno až čtyři v jediném vrhu. Mláďata jsou slepá a téměř holá a potřebují několik let k tomu, než dospějí. K hnědým medvědům patří známý severoamerický medvěd grizzly. Je to statné zvíře, které dosahuje váhy až 400 kg. Konečky chlupů má bílé, takže jeho jinak hnědá srst dostává šedavý nádech.
K největším medvědům patří medvěd lední, který může vážit až přes 700 kg a bývá přes 250 cm dlouhý. Obývá nehostinné končiny kolem severního pólu, pokryté věčným ledem a sněhem. Má hustou žlutobílou srst, která dokonale splývá s okolím a dovoluje mu, aby se i na volném prostranství nepozorovaně přiblížil k tuleňům, kteří jsou jeho hlavní potravou. Za tuleni podniká medvěd lední daleké cesty nejen po souši, ale i ve vodě. Je výborným plavcem. Není u něho vyvinut sezónní spánek a pouze samice s čerstvě narozenými mláďaty zůstává po nějakou dobu v úkrytu pod sněhem. Jinak je medvěd lední aktivní po celý rok. Pro Eskymáky je důležitým lovným zvířetem.

Lišaj

19. ledna 2008 v 21:37 Hmyz
Lišajové jsou motýli, kteří se snadno poznajípodle zavalitého vřetenovitého těla a dlouhých, úzkých předních křídel, která jsou mnohem větší než zadní křídla. Lišajové se živí většinou nektarem, který sají z květů sosákem, jenž je u některých druhů několik centimetrů dlouhý. Jsou dobří letci a jsou nejčastěji aktivní za soumraku a večer. Druhy létající za dne často uvidíme, jak se vznášejí nad květy a v letu sají nektar. Těmto lišajům s dlouhým sosákem říkáme dlouhozobky.
Evropský lišaj smrtihlav však má krátký sosák, dost ostrý a tuhý, aby jím mohl nabodávat buňky včelího plástu a odtud vysávat med. Podivný obraz lidské lebky na hrudi lišaje smrtihlava dal vznik jako jeho názvu, tak také mnoha pověrám o něm.

Levhart

19. ledna 2008 v 21:09 Šelmy
Levhart skvrnitý má ze všech kočkovitých šelem největší rozšíření. Vytváří několik zeměpisných ras, které se liší především velikostí a zabarvením srsti. Kromě normálních skvrnitých forem se vyskytuje i v různých barevných odchylkách, nejčastěji jako celý leskle černý, známý pod jménem Baghíra z Kiplingovi Knihy džunglí.
Levharti se živí většími obratlovci, především jeleny a antilopami. Oblíbenou kořistí levhartů jsou též opice, zvláště afričtí paviáni. Levharti dovedně šplhají po stromech a často do korun stromů vynášejí kořist, aby ji uchránili před hyenami a šakaly. Velcí samci levhartů mohou vážit 100 kg, samice jsou zpravidla značně menší. Za určitých okolností se mohou levharti stát lidojedy, normálně se však člověku vyhnou.
Vysoko v asijských velehorách žije šedobílý levhart sněžný čili irbis.Je stejně skvrnitý jako levhart , má však dlouhou srst a huňatý ocas. Je výborně přizpůsoben drsnému horskému prostředí.
Levhartům se podobá jaguár americký. Často se setkáte s tím, že se ve filmech i v literatuře velké skvrnité kočkovité šelmy vzájemně zaměňují. Řekneme si proto, jak je rozeznáme. Určíme je snadno přímo podle skvrn na těle, nejlépe na bocích. Gepard je po celém těle jednoduše černě tečkován. Levhart má skvrny v podobě kroužků, které jsou uvnitř prázdné. Jaguár má velké kroužkovité skvrny, uprostřed nichž jsou ještě černé tečky. Jaguár žije v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Výborně šplhá po stromech, rád se koupe a je dobrým plavcem. Jeho nejčastější kořistí jsou velcí hlodavci kapybary.

Lev

9. ledna 2008 v 22:20 Šelmy
Lev pustinný je nejznámější z velkých kočkovitých šelem. Původně obýval nejen Afriku, ale i jihovýchodní Evropu a velkou část Asie. Dnes žije pouze v Africe a v malém počtu se zachoval v Přední Indii. Velcí samci lvů dosahují váhy kolem 250 kg, samice jsou poněkud menší. Světlé zlutohnědé zbarvení se výborně hodí do prostředí sluncem sežehlých travnatých stepí a savan. S oblibou vyhledávají místa poblíž vod a napajedel zvěře, kde číhají na antilopy a zebry, které jsou jejich hlavní kořistí. Loví především za soumraku a ve dne odpočívají. Často loví ve skupinách. V době páření spolu samci urputně bojují, jinak jsou lvi snášenliví a žijí ve velkých rodinných společnostech. Samice rodí 2 - 6 mláďat, která jsou na rozdíl od jednobarevných rodičů skvrnitá. Po šesti měsících skvrny mizí. Ve věku čtyř let lvi dospívají.

Lenochod

9. ledna 2008 v 22:06 Savci
Lenochod tříprstý patří k chudozubým savcům. Jejich zuby postrádají sklovinu a tvoří je pouze řídká pórovitá zubinovina. Obrovský žaludek se skládá ze čtyř dílů podobně jako u některých jiných býložravých zvířat. Lenochodi spásají listí se stromů. Tráví v korunách stromů celý svůj život a jen vyjímečně sestupují na zem nebo do vody. Chytají se za větve dlouhými, půlkruhově zahnutými drápy. Pohybují se příslovečně pomalu, vždy zavěšeni na větvých tělem dolů.

Leguán

9. ledna 2008 v 21:57 Plazi
Leguáni jsou příslušníci největší čeledi ještěrů Nového světa. Ve Starém světě nahrazují leguány nápadně podobné agamy. Největší z leguánů je leguán zelený,který dosahuje délky 2 m. Vyplašíme-li leguána zeleného sedícího na stromě, často spadne s bouchnutím na zem a rychle zmizí v podrostu. Sedí-li nad vodou, spadne do ní s hlasitým šplouchnutím a odplave hadovitým pohybem s nohama přitisknutýma k bokům. Dva druhy žijí Galapágách. Leguán mořskýdlouhý 1,5 m obývá skalnaté pobřeží těchto ostrovů a je jedním druhů ještěrů žijících v mořské vodě, živí se mořskými řasami. Druhý druh je leguán drsnohlavý dlouhý 90 cm a živí se kaktusy.

Ledňáček

9. ledna 2008 v 21:40 Ptáci
Ledňáčci patří do řádu srostloprstých ptáků. Jsou krátkého zavalitého těla s nápadně dlouhým zobákem. Ledňáčci sedí většinou dlouho na jednom místě a vyhlíží kořist a tou bývají většinou ryby. Typickým rybožravým ledňáčkem je např. i u nás žijící ledňáček obecný.Hnízdo si vyhrabává v příkrých hlinitých březích. Asi 1 metr dlouhá chodba vede do rozšířené dutiny vystlané suchými vývržky a rybími kostičkami. Mnohé druhy ledňáčků se živí hmyzem. Jejich zobák bývá kratší a širší než u rybožravých druhů. Hmyzožraví ledňáčci nejsou pochopitelně výskytem vázáni na vodu. V křovinovitých rovinách jihovýchodní Austrálie žije ledňák obrovský.Je to statný pták velikosti vrány s tlustým zobákem. Loví předvším ještěrky a hady. Pro svůj typický chechtavý hlas a příslovečnou zvědavost je u Australanů velmi oblíben a proto ho často chovají doma.