Listopad 2007

Komár

17. listopadu 2007 v 23:57 Hmyz
Komáři způsobují člověku mnohem větší obtíže než kterýkoli jiný hmyz. Larvy komárů se většinou živí řasami a částmi jiného organického materiálu ve vodě. Larvy komárů vystupují čas od času k hladině vody, aby se nadechly pomocí trubiček na konci zadečku. Stadium kukly u komárů trvá jen několik dnů a dospělci se páří brzy po vylíhnutí. Samečci, které poznáme podle peříčkovitých tykadel, obvykle hynou brzy po zpáření. Ti kteří vydrží naživu několik dní, živí se nektarem rostlin. Samičky se musí nasát krve živočichů, než počnou klást vajíčka. Komáří bodnutí svědí a mohou se jím přenášet na člověka a domácí zvířata různé choroby. Malárii, jednu z nejrozšířenějších chorob na světě, vyvolává drobný prvok, který napadá červené krvinky.

Kolpík

17. listopadu 2007 v 23:43 Ptáci
Kolpíci jsou blízcí příbuzní ibisům. Vyznačují se nápadným zobákem, dlouhým a na konci lžičkovitě rozšířeným. Zobák je velmi citlivý, je jemně rýhovaný a kolpík jím prohmatává a procezuje bahnitý nános na dně mělkých vod, odkud vybírá drobné vodní živočichy. Hnízdí většinou ve společných koloniích buď v korunách stromů, nebo v hustých pobřežních porostech.V Evropě hnízdí dodnes na několika místech kolpík bílý a Ameriku obývá kolpík růžový.

Kolibřík

17. listopadu 2007 v 23:33 Ptáci
Kolibříci patří spolu s rorýsy do řádu svišťounů, což jsou ptáci se zvláštní úpravou křídel. Mají zkrácené ramenní a loketní části křídel a značně prodloužené části ruční. Let kolibříků je v ptačí říši zcela ojedinělý. Podobá se spíše letu hmyzu. Kmitají tak prudce křídly, že lidské oko vnímá jejich pohyb jen jako rozmazané víření kolem kovově lesklého těla. Peří kolibříků září všemi barvami. Snad u žádných jiných ptáků nenajdeme tolik pestrosti a rozmanitosti ve zbarvení jako právě u kolibříků. Mnozí z nich mají různé chocholky na hlavě, široké límce či pestré náprsenky nebo dlouhá ozdobná pírka v ocase.

Kočka

7. listopadu 2007 v 21:52 Šelmy
Kočka domácí žije ve společenství s člověkem téměř od počátku historického období. Již ve starém Egyptě se používalo koček v boji proti krysám a myším v obilních sýpkách. Kočky jsou masožravci a mají ostré trhací zuby. Drsným jazykem olizují maso s kostí a také si jím češou srst. Kočka domácí se vyskytuje v řadě plemen,která se dělí na dlouhosrsté (perské, angorské) a krátkosrsté (habešská perlová).

Kobra

7. listopadu 2007 v 21:43 Hadi
Kobry jsou známé svou schopností roztáhnout přední část těla do šířky. Je-li kobra znepokojena, zvedne příď těla, ohne hlavu ostře dopředu, takže směřuje k jejímu zájmu a zvedne dlouhá , nazad směřující žebra těsně za hlavou. Kobry útočí tak, že vymrští hlavu dolů a dopředu, na rozdíl od zmíjí, které útočí přímo dopředu. Po zaútočení se kobra vrací do původní polohypoměrně pomalu, takže šelma promyka nebo jiný nepřítel může uchvátit kobru dřív, než se může bránit. Největší je kobra královská, dosahuje délky 5,5 m a je jedním z velmi mála hadů, kteří si budují hnízdo. Kobra indická čili brejlovec má na hřbetní straně přídě svého těla zvláštní kresbu, poněkud připomínající starobylé brýle zvané cvikr. Jiné druhy kober tyto kresby nemají. Několik afrických druhů kober je schopno pootevřenými ústy vystříknout jed z jedových zubů, utvářených zvláštním způsobem. Tyto plyvající kobry míří přitom úmyslně na oči a obvykle se neminou cíle na vzdálenost 3 m. Jed vyvolá palčivou bolest a může způsobit slepotu, není-li rychle vymyt. Tvrdí se, že Kleopatra spáchala sebevraždu tím, že se dala kousnout kobrou egyptskou.

Koala

7. listopadu 2007 v 21:21 Savci
Koala medvítkovitý je známý australský vačnatec. Vzezřením i způsobem života poněkud připomíná jihoamerické lenochody. Díky svému roztomilému zjevu a mírné povaze je velmi oblíbeným zvířetem. Má huňatou šedou srst, střapečky na uších a skoro lysý černý nos. Pomalými pohyby šplhá ve větvích blahovičníků, jejichž listím se výlučně živí. Nepřijímá žádnou jinou potravu a proto se dá velmi obtížně chovat v zoologických zahradách. Mládě se vyvíjí do věku dvou měsíců ve vaku matky, jehož otvor směřuje dozadu. Potom vak opouští a ještě skoro celý rok je matka nosí na zádech. Koala se rozmnožuje velmi pomalu. Jeho stav je vážně ohrožen a proto je dnes velmi přísně chráněn.

Klokan

7. listopadu 2007 v 21:08 Savci
Klokani jsou bezesporu nejznámější vačnatci. Mají svéráznou postavu s mohutnýma zadníma nohama a silným svalnatým ocasem. V klidu sedí na patách a ocasem se opírají o zem. Když běží, odrážejí se špičkami chodidel a dělají dlouhé skoky, při nichž ocas vyvažuje tělo a zastává funkci jakéhosi kormidla. Přední nohy nedosahují vůbec na zem, jsou slabé jakoby zakrnělé. Mládě se rodí velmi časně, na úrovni málo vyvinutého zárodku a dosahuje velikosti pouhých dvou až tří centimetrů i u těch největších druhů klokanů. Ihned po narození se za pomoci matky vyškrábe do vaku, tam se přichytí ústy za mléčnou bradavku, koutky úst mu kolem bradavky pevně srostou a matka mu vstřikuje mléko přímo do úst, protože mládě není schopno samo sát.

Klapavky

7. listopadu 2007 v 20:56 | Svět zvířat |  Obojživelníci
Klapavky jsou severoamerické vodní želvy, které mohou úplně uzavřít krunýř pomocí jeho skloubené břišní části. Klapavky obvykle přezimují zahrabány v zemi v hloubce, kde půda již nezamrzá. Páří se časně zjara a pak samice klade čtyři až pět vajec do dutiny vyhrabané v kypré půdě. Mladé želvy se líhnou na podzim nebo přezimují ve vejci a líhnou se až příštího jara. Klapavky se živí hmyzem, mršinami, šťavnatým rostlinstvem - prostě vším, co najdou, jsou-li hladové. Někdy požírají také houby i mochomůrky a nejsou citlivé na jejich jed. Jed těchto hub se však ukládá v jejich mase, alespoň po určitou dobu, a způsobuje otravy člověka nebo jiných živočichů, kteří klapavky pojídají.

Kasuár přilbový

7. listopadu 2007 v 20:45 Ptáci
Kasuár přilbový patří k ptákům běžcům. Je velký a zavalitý a proti pštrosům a ostatním běžcům má poměrně krátký krk a krátké nohy. Na hlavě má velkou rohovitou přilbu, které prý používá k rozhrnování křoví a větví stromů. V sebeobraně dovede kasuár zasadit nohama těžké rány, které mohou končit pro člověka i smrtelně. Kasuár obývá Novou Guineu, některé přilehlé ostrovy a severní Austrálii. Je velmi opatrný a bystrý. Ve dne je schován v úkrytu a za potravou vychází ven v noci. Živí se především rostlinou potravou, různými plody a listím, také však drobnými živočichy. Jako u ostatních běženců přejímá péči o potomstvo samec.

Karas zlatý

7. listopadu 2007 v 20:32 Ryby
Karas zlatý je rybka původem z mírného pásma Asie. V přírodě má hnědou nebo stříbřitou barvu. Jasná červenooranžová barva známé odrůdy karasa zlatéhoje výsledkem křížení. Černé odrůdy se nazývají Moor. Vypěstovali také odrůdy s velkou hlavou, s velkýma očima (dalekohledky) a s velmi dlouhými ocasními ploutvemi (závojnatky). Karas zlatý je neobyčejně odolná ryba a to z něho učinilo nejoblíbenější akvarijní rybku po celém světě.