Říjen 2007

Kapybara

31. října 2007 v 22:25 Hlodavci
Kapybara je blízce příbuzná morčatům. Je to největší hlodavec vůbec, který dosahuje váhy až 50 kg a jeho tlusté, zavalité tělo je až 130 cm dlouhé. Nápadně velká hlava je vyzbrojena mohutnými řezáky. Mezi prsty jsou krátké plovací blány. Kapybary rychle běhají a výborně plavou. Žijí v početných stádech blízko vody a v bažinách v povodí velkých jihoamerických řek. Indiáni je loví pro maso a kromě toho se kapybary stávají nejčastější kořistí jaguárů. Napadené stádo kapybar hledá spásu ve vodě.

Kamzík

31. října 2007 v 22:16 Kopytníci
Kamzík horský patří k turovitým kopytníkům. Je veliký jako statný srnec. Kamzík i kamzice mají na hlavě malé zahnuté růžky, podle jejich přírůstků lze poznat stáří zvířete. Obývá vysoká pohoří jižní a střední evropy. Při nebezpečíse ozývá zvláštním hvízdáním.

Kachny

21. října 2007 v 20:53 Ptáci
Kachny patří spolu s labutěmi, husami a morčáky do řádu vrubozobých ptáků. Jsou velmi dobře přizpůsobeny k životu ve vodě. Tělo má protáhlý člunkovitý tvar, vhodný k plování na hladině, případně k potápění. Peří je husté, přiléhavé, drží v sobě mnoho vzduchu a je dobře promaštěné, takže se nepromáčí a nadlechčuje tělo ve vodě. Nohy jsou poměrně krátké. Mezi třemi předními prsty je napjata plovací blána, zadní prst je zcela krátký. Potápivé kachny se na souši pohybují jen velmi neohrabaně a kolébají se ze strany na stranu. Téměř všechny kachny rychle a vytrvale létají. Na roztažených křídlech kachen je vidět výrazně zbarvené pole, tzv zrcátko.

Ježek

21. října 2007 v 20:34 Savci
Ježci jsou všeobecně známí hmyzožravci, jejichž tělo je pokryté přeměněnými chlupy. Bodliny vyrůstají na hřbetní straně těla, pod nimi je silná vrstva pružného svalstva, které umožňuje ježkovistočit se v případě nebezpečí do klubíčka a překrýt bodlinami i nechráněné části těla, břicho, končetiny a obličej. Živí se velmi rozmanitou potravou, v níž převládá hmyz, červi a různá drobná zvířata. Loví také myši, ještěrky a hady. Známý je zejména svou dovedností při lovu jedovatých zmijí.

Jezevec

21. října 2007 v 20:25 Šelmy
Jezevci jsou zavalité lasicovité šelmy, které došlapují na zem celou plochou chodidla jako medvědi. Mají zvláště na předních nohách silné drápy, které se dobře hodí k hrabání v zemi. Jezevec se živí různým hmyzem, ponravami, žížalami, hlemýždi, ptačími vejci a mláďaty, chytá myši, potkany, ježky a hojně požírá kořínky a lesní plody. Žije v lesích, často i v těsné blízkosti velkých měst, žije však aelmi nenápadně a proto většinou unikne pozornosti.

Jeseter

21. října 2007 v 20:09 Ryby
Jeseteři patří k primitivní, kdysi hojné skupině ryb, kterou dnes tvoří jen asi 24 druhů. Jsou to největší sladkovodní ryby, někteří jedinci váží přes 900 kg. Žijí ve vodách mírného pásma severní polokoule, některé druhy žijí ve sladké vodě a jiné v moři, ale ty se vracejí do sladké vody v období rozmnožování. Největší jeseterovitou rybou je vyza velká obývající oblast Černého moře, Kaspického jezera a řeky Volhy. Je znám úlovek vyzy dlouhé 8,5 m. Velká samice klade až pět milionů jiker. Upravené jikry této ryby tvoří vzácnou a drahou pochoutku - kaviár.

Jeřáb

15. října 2007 v 15:30 Ptáci
Jeřábi jsou velcí kráčiví ptáci příbuzní dropům a chřástalům. Mnozí z nich dosahují výšky člověka. Ozývají se hlasitým troubením. Slouží jim k tomu zvláštní ozvučné ústrojí, tvořené dlouhou, esovitě stočenou dýchací trubicí uloženou v dutině hrudní kosrti. Jeřábi se živí především rostlinou potravou a často zapadají na obilná, kukuřičná nebo rýžová pole. Hnízdí většinou jednotlivě a každý pár si hájí svůj hnízdní revír. Stavějí si hnízda na zemi. Jsou to většinou velké hromady z větví, trávy a listí. Snášejí 2 - 3 vejce.

Jelen

15. října 2007 v 15:19 Kopytníci
Jeleni tvoří velkou čeleď přežvýkavých sudokopytníků. Jedním z charakteristických znaků je tvorba parohů, které však některé druhy jelenů postrádají. Všichni jsou výlučně býložravci, kteří spásají různé byliny, trávy, mechy, loupají kůru ze stromů nebo sbírají různé plody. Řídícími smysly jelenů jsou sluch a čich.

Chřestýš

15. října 2007 v 14:59 Hadi
Chřestýši jsou hadi, kteří se vyskytují pouze v Americe. Je známo asi 30 druhů pravých chřestýšů (crotalus), ketré mají malé šupiny na hlavě, a tři druhy trpasličích chřestýšů (sistrurus), které majína hlavě velké šupiny.
Všichni mají silný jed, který může být pro člověka smrtelný. Všichni chřestýši žijí na povrchu půdy. Žádný z nich nežije na stromech nebo v zemních děrách. Umějí plavat, ale nejsou příliš vázáni vodou. Známé chřestítko na konci těla je rohovitý článkový útvar, který se zprvu vyvíjí jako jediný drobný knoflík. Pokaždé, když se svléká, což je asi třikrát za rok, přibude chřestítku nový článek.

Chobotnice

15. října 2007 v 14:47 Hlavonožci
Chobotnice (polypus)jsou hlavonožci s kulovitým tělem, kteří mají na hlavě osm ramen opatřených přísavkami. Žijí v úkrytech v mělké vodě, v děrách, pod kameny nebo korál, živí se mlži, kraby a mořskými raky. Chobotnice lezou pomocí svých ramen a někdy pomalu plavou pomocí tryskového pohonu. Chtějí - li se chobotnice skrýt nebo jsou podrážděny, mohou rychle změnit barvu. Chobotnice byly předmětem mnoha studií pro své inteligentní chování. Bylo dokázáno, že jsou učenlivé a že si pamatují dřívější činnost. Největší známá chobotnice měla v rozpětí ramen 9 metrů a byla ulovena v severozápadní části Tichého oceánu. Zprávy o tom, jak jsou nebezpečné jsou velmi přehnané, ale kousnutí některých druhů nebezpečné je, neboť do rány vpouštějí jed. Chobotnice žijící v mělké vodě kladou vajíčka v hroznovitých shlucích nebo v jedné vrstvě na spodní stranu balvanů. Larvy, které se z nich líhnou, podobají se buď dospělým chobotnicím nebo jsou to dobré larvy, které jsou součástí mořského planktonu.

Chameleon

15. října 2007 v 8:01 Plazi
Chameleoni (chamaeleo) jsou nejpodivnější ještěři. Asi 85 druhů chameleonů žije v Africe a na Madagaskaru, jeden druh se vyskytuje ve Španělsku a v Palestině. Praví chameleoni dovedou měnit barvu od zelené přes hnědou, červenou, žlutou, bílou až černou. Dovedou také měnit kresbu. Chameleoni mají velmi pohyblivé, kopulovité oči, velmi dlouhý jazyk a dlouhý chápací ocas. Chameleoni jsou mezi plazy tím, co jsou lenochodi mezi savci. Pohybují se podivným, velmi pomalým krokem a to tak, že v pohybu je vždy jen jedna noha. Jazyk je štíhlý vak s lepkavým rozšířením na konci. Hmyz se přichytí na konec jazyka, který naň chameleon vystřelí. Některé druhy chameleonů rodí živá mláďata, většina druhů však klade vejce do hnízd, pracně vyhrabaných v zemi či hnijícím dřevě.

Hyena

14. října 2007 v 23:01 Šelmy
Hyeny (hyaenidae) jsou šelmy blízké cibetkám a kočkám, ale vnějším vzhledem připomínají spíš psy. Jejich přední nohy jsou vyšší než zadní, takže mají jakoby dozadu sraženou postavu. Na mohutné krátké hlavě jsou nápadné velké ušní boltce a široká tlama vyzbrojená silným chrupem. Chrup hyen drtí pod obrovským tlakem žvýkacích svalů i ty nejsilnější kosti, které odolaly dokonce lvím nebo tygřím zubům. Hyeny se živí takřka výlučně zdechlinami. Odklízejí zbytky po hostinách jiných šelem a spolu se supy tak zastávají v přírodě důležitou hygienickou úlohu, protože v tropickém vedru se mrtvoly rychle rozkládají a stávají se zdrojem různých nakažlivých chorob. V Africe jsou poměrně častou kořistí hyen novorozená lvíčata. Člověka hyeny nenapadají. Ozývají se mnoha zvláštními hlasy, od štěkání a vytí až po zvuky připomínající lidský smích nebo pláč. Žijí většinou v malých rodinných smečkách, které přes den odpočívají a po západu slunce se společně vydávají za potravou.

Hroznýš

14. října 2007 v 22:42 Hadi
Hroznýši (boidae) jsou čeleď velkých hadů, která zahrnuje jak krajty, tak vlastní hroznýše. Jsou to škrtiči, živící se většinou teplokrevnými zvířaty, jež zabíjejí udušením. Had se ovine kolem kořisti a tiskne ji tak dlouho, dokud tlakem na žebra neustane její dýchání a srdeční činnost. Tato čeleď obsahuje velké druhy, které dosahují úctyhodné délky až přes 11 metrů. Hroznýši, kteří obývají polopouštní oblasti, jsou nejaktivnější v období dešťů. Většina hroznýšů má malé, zakrnělé zadní končetiny a kostěné pletence, na něž jsou upnuty. Tyto pletence jsou často patrné jen jako stopy a jsou lépe vyvinuté u samců než u samic. Jejich oči mají svislé zornice, přizpůsobené životu za soumraku a v noci. Dlouhé a silné čelisti jsou přizpůsobeny pro polykání velké kořisti. Hroznýši jsou hlavně pro svou velikost s oblibou chováni v domácnostech, brzy zkrotnou, nekoušou a dají se snadno krmit. Všichni však mají zuby a jejich kousnutí může být bolestivé.

Hroch

14. října 2007 v 22:16 Kopytníci
Hroši tvoří zvláštní čeleď nepřežvýkavých sudokopitníků, čítají pouze dva druhu, které žijí v Africe. Jsou to zavalitá zvířata s tlustou lysou kůží, velkou hranatou hlavou a krátkýma silnýma nohama, jejichž čtyři prsty jsou zakončeny tupými kopýtky. Mezi prsty mají krátkou plovací blánu. Jsou přizpůsobeni životu ve vodě, zvláště větší z obou druhů,
hroch obojživelný (hippopotamus amphibius).Bývá až 4,5 m dlouhý a dosahuje váhy přes tři tuny. Řadí se tak k největším zvířatům. Přes den hroši odpočívají na písčitých nebo bahnitých březích těsně u vody nebo plavou celí ponoření pod hladinou a jenom vypouklé oči a zavíratelné nozdry jim vyčnívají nad vodu. V noci vylézají na břeh a často se vzdalují daleko od vody. Spásají trávu a různé byliny, někdy pustoší pole. Chrup hrochů je přizpůsoben k rozmělňování rostlinné potravy, ale řezáky a špičáky vybíhají v dlouhé kly. Zvlášť nebezpečnou zbraní jsou spodní špičáky,které někdy dosahují délky až 60 cm. Hroši jsou v podstatě mírumilovná zvířata, ale při častém vyrušování se stávají útočnými.

Hoacin chocholatý

13. října 2007 v 16:00 Ptáci
Hoacin chocholatý (opisthocomus hoazin) je pozoruhodný pták z příbuzenstva kurovitých ptáků. Jediný druh žije podél řek jihoamerických tropických pralesích. Je to poměrně statný pták, který dosahuje délky až 60 cm. Šplhá ve větvích stromů nejčastěji těsně u vody a živí se listím a květy různých rostlin. Hoacinové jsou špatní letci. Největší zvláštností hoacinů je však to, že jejich mláďata, se rodí neopeřená, ale s dokonalým zrakem a velmi pohyblivá, mají na každém křídle dva dobře vyvinuté prsty i s drápy. S tím se nesetkáme u žádných jiných ptáků, protože volné prsty na křídlech všem beze zbytku zakrněly.

Hlodavci

13. října 2007 v 15:45 Hlodavci
Hlodavci (rodentia) jsou nejpočetnější řád savců. Z celkového počtu asi 4 tisíc všech druhů savců patří skoro 3 tisíce k hlodavcům. Nejsou to přitom zvířata velká ani nápadná. Lze je označit za jedny z nejmodernějších savců vůbec, jejichž největší předností je úžasná rozmnožovací schopnost, mnohonásobně vyšší než u ostatních savců. Generace hlodavců se střídají rychle za sebou a jejich populace se proto rychleji a snadněji přizpůsobují změnám prostředí než populace většiny ostatních savců. Rozšírili se po celém světě, žijí na všech kontinentech včetně nehostinných, polárních oblastí, obývají nížiny stejně jako vysoké hory, přizpůsobili se životu na souši, ve vodě, a některé druhy dokonce i poletují. Právě pro svou všudypřítomnost a početnost tvoří hlodavci velmi významnou složku přírody. Charakteristickým znakem všech hlodavců je přetvoření řezáků v mohutné hlodavé zuby. Řezáky dorůstají hlodavcům po celý život.

Gorila

13. října 2007 v 15:22 Savci
Gorila (gorilla gorilla) je největší z lidoopů, ale přes svou minulost je to zvíře mírumilovné. Velcí samci dosahují v přírodě váhy až 275 kg, v zajetí až 350 kg. Jsou vysocí přes 2 m. Mají obrovskou sílu. Byly zjištěny případy, kdy gorily ohnuly 5 cm tlusté ocelové tyče. V přírodě hravě lámou silné větve stromů. Člověka však nikdy nenaoadnou, pokud se nesnaží je chytit nebo jinak nezažene do úzkých. Samci dospívají přibližně ve věku 9 až 10 let, samice o něco dříve. V zajetí se dožívají věku přes 30 let. Na stromy lezou celkem málo. Šplhají dost neobratně. Jsou aktivní ve dne a v noci spí v jednoduchých hnízdech z větví a listí, která si stavějí na zemi nebo nízko na stromech, vždy právě tam, kde je zastihne soumrak. Nemají stálé bydliště, potulují se v určité oblasti z místa na místo. Inteligencí nedosahují úrovně šimpanze. Protože jim hrozí vyhubení, jsou přísně chráněny zákonem.

Gepard

9. října 2007 v 21:37 Šelmy
Gepard štíhlý (acinonyx jubatus) je jedinou kočkovitou šelmou, která nemá zatažitelné drápy. Gepard se celou svou postavou dost liší od obvyklého tělesného typu koček. Je dokonale přizpůsoben rychlému běhu. Gepard je údajně nejrychlejším pozemním savcem, kterýv běhu na krátkou vzdálenost dosahuje rychlosti až 120 km za hodinu. Prudkým útokem snadno dostihuje sajgy a antilopy, které jsou hlavní kořistí. Gepard se poměrně snadno ochočuje a bývá cvičen pro lov. Divocí gepardi žijí v malých skupinách a vycházejí na lov nejčastěji v párech. Obývají stepi a rovinaté krajiny v Africe a Asii.

Emu

9. října 2007 v 21:16 Ptáci
Emu hnědý (dromiceius novae-hollandie) je velký pták běžec, příbuzný kasuárům. Dosahuje výšky až 160 cm a váží přes 50 kg. Má malou hlavu , dlouhý krk a protáhlé tělo, na němž nejsou skoro vůbec patrná zakrněná křídla. Vysoké nohy jsou zakončeny třemi prsty. Emu se živí především rostlinou potravou. Samice klade 10 - 20 vajec do mělkého důlku v zemi.Do roku 1919 byl emu král australské zvířeny chráněn, ale potom mu farmáři vypověděli nelítostný boj. Dnes je nutné zakládat přírodní rezervace, v nichž je emu chráněn. V zajetí se poměrně dobře rozmnožuje.

Ďas

9. října 2007 v 20:54 Ryby
Ďasové jsou podivné ryby, které používají udice a návnady k ulovení své potravy. Jejich udicí jsou dlouhé výčnělky, které se vyvinuly z prvních trnů hřbetní ploutve. Ďasové žijící v hloubkách, kam ještě proniká světlo, mají na konci těchto udic masitý výrůstek a někdy mohou touto návnadou mávat nebo třást. Druhy žijící v temných hlubinách mají návnadu světélkující. Tyto návnady lákají menší ryby, které se přiblíží, a ďas je rychle zhltne. Největší z těchto ryb je ďas americký (lophius americanus),
dorůstají délky 1,2 m a váhy až 30 kg. Má tak objemnou tlamu, že může pohltit rybu téměř stejně velkou jako je sám. Četné zuby jsou ostré a zahnuté zpět jako zuby hadů, takže kořist se jen těžko podaří uniknout, jakmile ji jednou ďas uchvátil.